Králíci
Králík je býložravý savec, kterého lidé chovají už po staletí. Všechna dnešní plemena domácích králíků pocházejí z králíka evropského, který se vyvinul přibližně před 4 000 lety na Pyrenejském poloostrově, tedy na území dnešního Španělska a Portugalska.
Je to králík, nebo zajíc?
Králík a zajíc vypadají na první pohled jako dvojčata, ale ve skutečnosti jde o dva různé druhy zvířat. Králík je menší, má kratší uši a většinu života tráví v podzemních norách, které si sám pilně vyhrabává. Žije ve skupinách a jeho mláďata se rodí holá, slepá a zcela odkázaná na péči matky. Zajíc je naopak větší a štíhlejší, pyšní se delšími ušima a silnějšími zadními nohami, díky kterým dokáže vyvinout úctyhodnou rychlost. Nory si nestaví, raději odpočívá v mělkých prohlubních na zemi. Jeho mláďata se rodí osrstěná, vidí a krátce po narození už si zvládnou poradit s prvními krůčky po světě.
Jednoduše řečeno: králík sází na bezpečí pod zemí, zatímco zajíc na bleskový úprk.
Králičí superuši
Králíci mají sluch jako ze superhrdinského komiksu. Ušima dokážou otáčet téměř o 270 stupňů a každým uchem mohou mávat úplně nezávisle na tom druhém. Díky tomu bleskově zjistí, odkud se plíží nebezpečí.
Jejich uši ale nejsou jen na poslouchání drbů z okolí. Fungují také jako přírodní klimatizace. Když je horko, proudí do uší více krve a králík se tak elegantně zbavuje přebytečného tepla. Proto mají některá plemena tak nápadně obří uši, jsou to zkrátka chlupaté chladicí jednotky.