Jak je to u nás?

Snažíme se, aby naše zvířata žila co nejpřirozeněji, měla dostatek prostoru a cítila se dobře.

Drůbež má velké voliéry, které jí poskytují bezpečí přes noc a po většinu zimy. Najde v nich zrní, úkryt před deštěm i místa ke snášení vajec a odchovu mladých. Přes den se slepice volně pohybují po zahradě, například v jedlém lese, hájcích a občas i v divokých sektorech. Krůty se rády schovávají ve vysoké trávě a často tam zůstávají i přes noc.

Kačenky mají vlastní prostor u zeleninových záhonků, kde vychovávají mladé a pomáhají nám se slimáky. Ovečky chodí, kam se jim zlíbí, ale kvůli zrní je občas necháváme v některém z divokých sektorů. Husy mají vlastní prostorné louky, zatímco pes a kočky se volně pohybují po celé zahradě.

Proč je to důležité?

Chceme, aby se naše zvířata měla dobře, protože jsou to živí tvorové, ke kterým máme respekt. Nejde nám o to chovat co nejvíce zvířat a získávat co nejvíce masa a vajec, ale hledat rozumnou míru, ve které se potkává naše soběstačnost, pohoda zvířat a ohleduplnost k přírodě.

Proto se snažíme zahradu nepřehlcovat chovem ani pěstováním. Ponecháváme v ní dostatek divokých míst, kde mohou žít volně žijící rostliny a živočichové a která nejsou výrazně ovlivněna ani pohybem naší drůbeže. Věříme, že udržitelnost znamená hledat rovnováhu – mezi tím, co potřebujeme my, co potřebují naše zvířata a co potřebuje příroda.