Proměna pole v zahradu
Vše začalo na původním zemědělském poli, kde jsme se rozhodli dát prostor přírodě. S pomocí rodiny, kamarádů a skautů jsme vysazovali lesní dřeviny a ovocné stromy, část pozemku jsme nechali přírodě k vlastní obnově.
Jak je to u nás?
V roce 2019 jsme začali proměňovat původní zemědělské pole v Remízek Malhostovice. Prvním krokem bylo oplocení pozemku, které chrání mladé stromky a keře před okusem srnčí zvěří.
Dřeviny jsme z velké části vypěstovali ze semen a malých náletových sazeniček z okolních lesů. Na výsadbě se podílela rodina, kamarádi i skauti, všichni dobrovolně a s vírou, že to má smysl. Ovocné stromky jsme dokoupili. Vznik remízku podpořila také Nadace Veronica.
Pozemek má dnes 6 000 m² a původní remízek se postupně proměnil v Přírodní zahradu Lila, kterou jsme nechali certifikovat jako přírodní zahradu. Přibližně dvě třetiny plochy tvoří divoká území ponechaná převážně přírodě, zbytek slouží jako užitková zahrada. V divokých částech příliš nezasahujeme, jen je občas využíváme jako výběh pro drůbež. Část plochy dvakrát ročně sekáme na seno a staráme se o oplocení.
Postupně jsme přidali ovocné stromy, zeleninové záhony, zvířata a další přírodní stanoviště. Nepoužíváme chemické pesticidy ani umělá hnojiva, vyhýbáme se rašelině a snažíme se šetřit vodou, pečovat o půdu a vytvářet úkryty pro živočichy. Z původního pole tak vzniklo pestré místo, kde se potkává užitková zahrada s divokou přírodou.
Proč je to důležité?
Zemědělská krajina dnes často trpí intenzivním hospodařením, velkými lány, chemií a úbytkem mezí, remízků a dalších přírodních míst. S tím mizí prostor pro volně žijící rostliny a živočichy a krajina hůře zadržuje vodu. V době klimatické změny, sucha a přívalových dešťů potřebujeme vracet do krajiny zeleň, pestrost a schopnost vodu zachytit.
Přitom velká část půdy patří lidem, kteří ji sami neobdělávají, ale pronajímají ji zemědělcům. Odpovědnost za její stav však nekončí pronájmem. I majitel může ovlivnit, jak se s jeho pozemkem hospodaří a zda na něm zůstane prostor pro přírodu.
V Česku máme rozsáhlou zemědělskou půdu a zároveň jsme součástí trhu, na kterém se plodiny vyvážejí i dovážejí. Nemusíme proto každý kousek půdy využívat na maximum. Tam, kde to dává smysl, můžeme část polí vrátit přírodě, aniž bychom se vzdali pěstování potravin.
Náš remízek ukazuje, že taková změna nemusí být drahá ani složitá. Stačí začít, dát přírodě prostor a nechat ji postupně pracovat. Každý remízek, mez, louka nebo kus divoké zahrady se počítá. Návrat vody a života do krajiny není jen hezký nápad, ale nutný krok k tomu, aby naše krajina dokázala lépe zvládat budoucnost.